Úplně každá žena

... se v nějaké fázi svého mateřství setkala s větším či menším nátlakem na to, aby nepečovala o miminko dle jeho potřeb

• aby jej nekojila tolik, nenechávala ho, aby si z ní dělal dudlík, nedávala mu prso místo jídla, nedávala mu prso ještě na cokoliv jiného než na "jídlo", aby kojila po X hodinách, z každého prsa jen nějakou dobu, aby ho nepřekrmovala
• aby ho neměla pořád na rukách nebo v šátku, aby ho naučila usínat v kočárku, i když se mu tam možná nelíbí
• aby ho učila samostatnosti, i když na to dítě ještě není připravené, nechávala ho plakat, aby si cvičilo plíce, pochopilo, že má mít nějakou disciplínu
• aby si ho nedávala do postele, jinak tam zůstane až do puberty
• aby od něj odcházela, půjčovala ho někomu jinému jako knížku z knihovny
• aby to tolik nehrotila, nás taky nikdo nekojil, nenosil, nerespektoval a přežili jsme

Ty rady a nepodporu dostáváme, protože jsou tu desítky let zakořeněné jako norma. Často jde o to jediné, co naše mámy a babičky znají, a mají strach, že moc kontaktu a málo režimu miminku ublíží. Je pro ně složité zorientovat se v něčem, co za nich všichni dělali jinak a asi každá máma věřila, že dělá to nejlepší, co může. A možná dlouho doufala, že tyto zkušenosti předá i nám a pomůže s něčím, o co teď ovšem nestojíme. Možná vyplouvají smutky, že to tak samy mít nemohly, že je o možnost být víc s miminkem tehdy společnost připravila, chyběla pomoc s kojením...

Je to složité pro nás i pro ně. Být empatické a zároveň se dál řídit tím, jak to chceme mít my.

Pro zpochybňování kojení či kontaktu dle potřeb dětí v porodnicích a u jakýchkoliv lékařů mám pochopení už daleko méně - jako odborníci by měli sledovat odborné zdroje, aktuální poznatky a vycházet z nich. Dávat rady, které jsou na nich založené.

~~
Udržet si jistotu, že naplňováním potřeb miminku neškodíme, že kojení je základní péče a kontakt potřebují miminka stejně přirozeně jako pít a dýchat, je v tom všem složité.

Chce to vydržet. Budovat kulturu kojení a nošení tím, že samy nosíme, kojíme, vychováváme s respektem a bereme to jako něco normálního. Podporovat se.

Postupně se to po-ma-lič-ku posouvá!